Jakou roli hrály rukopisy v prostředí náboženského exilu? A jak psané texty pomáhaly utvářet identitu komunit v podmínkách nuceného vysídlení?

Mezinárodní konference Manuscript Practices and the Making of Exile Communities in the Early Modern Period (15.–16. dubna 2026, Praha) se zaměří na význam rukopisné kultury v exilových komunitách raného novověku, zejména ve 20. a 30. letech 17. století.

Konferenci pořádá Oddělení komeniologie a intelektuálních dějin raného novověku ve spolupráci s Historickým ústav AV ČR.

Pozornost bude věnována různým formám rukopisné produkce – od osobních zápisníků a sbírek kázání po polemické či prorocké texty – i samotné praxi opisování. Ta byla nejen prostředkem šíření textů v prostředí s omezeným přístupem k tisku, ale také důležitým nástrojem uchovávání paměti, posilování identity a sociální soudržnosti exulantských komunit.

Konference tak otevírá širší otázky vztahu mezi rukopisnou a tištěnou kulturou, pamětí, autorstvím a textovou identitou v kontextu nucené migrace.